Můj příběh
Narodila jsem se do valašskomeziříčského paneláku zlatem chudým a láskou bohatým Králům. Nevstoupila jsem do kostela, dokud mě osud nezavál na katolickou školu. Tu jsem zčásti protančila na punkových koncertech a zčásti proseděla "na koberečku" u kněze vysvětlováním, že mít více než dvě náušnice, není znamením pekelným. Že peklo se rodí úplně jinde, třeba v předsudcích.
Můj život, velký vtipálek, mi servíruje extrémní protiklady na stříbrném podnose. V době, kdy se školní duchovní obávali o bezbožnost mého ducha, mi v hlavě krystalizovala jasná představa, že po maturitě odjedu do zenového kláštera.
Prozřetelnost se mi sice občas směje, ale vždycky bedlivě naslouchá. Se zavřenýma očima jsem si bodnutím prstu do Učitelských novin vylosovala studium biochemie v Brně, díky čemuž jsem dostala nejen možnost nahlédnout do chemických pochodů probíhajících v živých organismech, ale taky příležitost potkat svého prvního zenového mnicha, Keijiho. Po pár letech praxe jsem od mistra Kaisena ve francouzském klášteře Pic Lumineux obdržela (krom jiného) jméno Onwa.
V klášteře jsem taky poprvé přičichla k přírodním parfémům, které mě dokázaly doslova zastavit v čase a prostoru. Obdivovala jsem mistrovu schopnost skládat tóny vůní stejně, jako skladatel komponuje tóny hudby. Geniální skladba se pozná tak, že svými tóny rozehrává tóny našeho ducha, a to je princip, který hledám ve svých souhrách.
Zkoumala jsem negenové oblasti chromozomů na Biofyzikálním ústavě a ve volném čase skládala své aroma kompozice a receptury mýdel. Narodila se mi krásná holka, drzá jako opice a moudrá jak babička. Přestěhovali jsme se s ní a mým mužem na strmý kopec Svaté Kateřiny, kde jsem nedávno dokončila doktorát z molekulární biologie. Ve vedlejší vsi, ve slaměném domku Lenky a Igora, se mi neuvěřitelnou kaskádou náhod podařilo založit mydlárnu ONWA soap. Což je zřejmě důvod, proč čtete tyto řádky. Měla jsem v nich zodpovědět otázku: „Kdo jsem?“. Je ale jasné, že tahle otázka nemůže mít tak zatraceně dlouhou odpověď .
